Třetí herní večer se uskutečnil 25. dubna za krásného téměř slunečného dne v legendární Španělské rezidenci v oblasti světa nazvané Kobylisy.
Protože jsem byla povolána jako cateringový manažer, měla jsem tu čest být na akci od začátku až do konce. Začátek měl být okolo šesté hodiny. Pořadatel David, já a moje milovaná sestra (herního večera se téměř neúčastnící) už jsme byli na místě.
S úderem půl sedmé se (jako první – světe, div se!) do předsíně 
Skládala se z Řepy, Evy a Marka, doprovázena byla Honzou Šafránkem. Když jsme přemýšleli o tom, jak se zabavit, aby Řepa
Ale i když je spousta lidí nepochopila, vůbec to nevadilo, protože se v průběhu hry dostavil O.K. a zachránil úroveň celé hry tím, že po zuřivém uspořádávání poznámek alespoň trošku zmírnil Davidovu strmou cestu vzhůru.
Hra nakonec stejně skončila absolutně nečekaně, protože kdosi odstartoval obrovskou lavinu a jeden za druhým si skoro všichni vraha tipli špatně a tím pádem vypadli ze hry. Na konci jsem si úplnou náhodou já tipnula správně. Neřekla bych, že ta hra skončila výhrou toho nejlepšího ;)
Druhá hra byla zajímavější, a to nejen proto, že chvilku před tím, než jsme začali hrát, přišel Matěj. Šlo o zajímavou variaci na téma středověkých normanských dobyvačných výprav jménem Vikingové. Cílem celé hry je skládat z kartiček podobných jako v Carcasonne ostrovy, na ně strategicky umisťovat rybáře, lovce, vojáky a další, aby celá „dobytá“ nebo spíš vytvořená říše získala co nejvíc bodů.
Po Vikinzích se Řepy vydaly domů, zato ale přišel další domorodec ze Španělské rezidence – Martin – a jako hostující hráč a zevloun také moje sestra Adéla.
S velkým nadšením jsme rozbalili, vyndali z platíček a nalepili tajemnou F-hru, kterou Bětka dostala k narozeninám. (Bětka se bohužel nedostavila.) 
Je to opravdu hodně zvláštní hra vytvořená Friedemannem Friesem. Tento autor se vzhledem ke svým iniciálám rozhodl, že názvy všech jeho her i jména postav v nich budou začínat písmenem F. Evidentně to nemá v hlavě moc v pořádku, ale hra byla úžasná. Jde o to, že si hráči nejdřív z přiložených částí (ruce, nohy, hlavy, těla všech velikostí a tvarů) vytvoří nestvůru, která je potom podle poměrně komplikovaných pravidel honí po herním plánu. Ten představuje podzemí, ze kterého mají hráči před nestvůrou uprchnout. Mohou se schovávat za kameny, jeden za druhého a různě takticky se snaží zabít ostatní a sami přežít.
Bylo to opravdu nezapomenutelné, už proto, že už bylo chvilku po hodině duchů a O.K. vydával při pohybování nestvůrou takové zvuky, že nám všem běhal mráz po zádech.
V útěku byl nejúspěšnější Honza Šafránek, já bych byla hned za ním, ale bohužel, uprchnout může jen jeden. Mohlo to dopadnout úplně jinak, protože O.K. odmítal nechat Honzu vyhrát a radši nás chtěl všechny včetně sebe sobecky povraždit. Nakonec se nám ho ale naštěstí podařilo přemluvit.
Poslední, už značně pozdní hra byla Agricola. Asi to vzhledem k tomu, kolik hodin bylo (mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno) nebyla zrovna nejšťastnější volba, protože všichni už byli mírně připraštění a Agricola přece jenom vyžaduje alespoň trochu myšlení. Na druhou stranu – možná to nebyla zrovna taktická extáze, ale nebýt pokročilé hodiny, nevznikly by bataliony ovcí, ovčí sloupové projevy a ovečka Shaun poskakující po herním plánu a vrtící ocáskem :)
Po Agricole jsme se všichni šťastně rozutekli ranními tramvajemi, autobusy a jinými dopravními prostředky do svých domovů.
Bylo to úžasné. Moc doporučuji všechny zmíněné hry (zvlášť příšeráckou F-hru) a doufám, že se najde další odvážlivec, co uspořádá ve své rezidenci čtvrtý herní večer!