No, ale abych už začal, každá skupinka vyjela v určitou dobu a asi okolo jedenáctý hodiny jsme se všichni sešli v plném počtu v Žíchovci. Ale v tu dobu už měla Verča popsanou půlku tabule různejma organizačníma věcma atd. Anita, Koumák st. a spol. už vyráběli nápisy a obrázky a plno dalších věcí (což bych teda fakt nechtěl :P), protože na rozdíl od nich sem já s Michalem, Kubou a pár dalšíma buď pařili na kompu a nebo radši nedělali nic :) . Když jsme si upřesnili všechno organizační a eště se pobavili, tak sme se, každej jak chtěl, vydali spát.
Ráno, hodně brzo ráno, sme byli donuceni vstávat, abychom stihli všechno dozorganizovat. Ale snídaně stála za to, to se musí pochválit!!! Po snídani jsme se šli přestrojit do kostýmů a vyčkávali na příjezd ostatních DD. Když přijeli (cca 8 děcáků),„král“ jim sdělil, že jsou v Londýně, který vyhořel a oni musí za náma chodit pro suroviny a vyučovat se, aby mohli postavit budovy a tím navrátit Londýn do původního stavu; museli s náma ale mluvit anglicky, abychom jim suroviny a výcvik dali. To se jim asi po docela dlouhý době povedlo a postavili těch pár baráčků. Pak se ale nějak od někoho dověděli, že eště musí postavit katedrálu a dostali úkol, že aniž by sme se jich dotkli, museli nám z určitýho území vzít nastříhaný kousky „plánů katedrály“. Nakonec se jim to díky naší trapnosti muselo podařit, i když MNĚ by nikdy ty dva poslední papírky nevzali, protože to bylo nad jejich síly, ale musíme uznat, že se docela snažili, tak nám to vzali a katedrálu postavili. No, král byl samozřejmě šťasten, tak se rozhodl skupinky obdarovat. A s naší pomoci určil pořadí skupinek. Já bych ho sice uspořádal jinak (hlavně podle sympatičnosti některých jedinců), ale brát mu to nebudu. Po udělění cen a podobně se DD odebraly zpátky do svých sídel, a tak jsme tam zbyli „sami“ s dětma ze Žíchovce. Ale vlastně mi to ani nevadilo; i když ty nejhezčí slečny už odjely, se Žíchovákama to byla nakonec docela pohoda a užili jsme si s nima i dost srandy. Pak jsme se i my rozhodli, že to sbalíme a vydáme se eště přes hospodu ve Vodňanech do svých domovů. Tak jsme se důkladně rozloučili a odjeli, ale to by nebylo ono, aby se nestalo něco extra – Verča nám urvala něco v podvozku u auta, takže odjezd se trochu protáhl, ale nakonec to dopadlo „v pohodě“ :D...
No a z hospody z Vodňan, kde jsme se naposledy se všema rozloučili, jsme se zas každej „svym“ autem vydali do Prahy. Příběhy ostatních už ale neznám, takže jen řeknu, že my jsme trochu v duchu „matfyz“ dojeli do Prahy a já sem přišel domů a tady bych to utnul, no...
Ale abych to shrnul: myslim si, že se nám to tenhle rok docela slušně povedlo zorganizovat a uskutečnit, a tim bych chtěl všem poděkovat, a nejvíc teda Verče, no, za to že to všechno organizovala a uspořádala, takže dik no :*