Kalendář akcí

prosinec

1 Sportovní den + karneval

leden

31 - 2úno Pololetní prázdniny pro děti od 9 do 15 let

Facebook


Kronika akcí

Podzimní prázdniny 28. 10. – 1. 11. 2009

V den odjezdu jsme se v hojném počtu sešli na Černém Mostě. Jeli jsme autobusem, vlakem a vlakem, který nás dovezl do Hejnic. Z těch jsme se už museli dopravit po svých. Po dlouhé cestě působila chata jako z pohádky. Dostali jsme čaj na rozmrznutí, zahráli si pár her, vylosovali anděly a poměrně brzy jsme byli zahnáni k spánku.

Druhý den ráno po snídani jsme byli rozděleni do tří skupin a dostali jsme za úkol sestavit konstrukci, ve které by (syrové) vajíčko přežilo pád z prvního patra. Směli jsme použít špejle, papír, izolepu, provázek a mašli. Všichni jsme se nadšeně vrhli do práce. Po hodinách složitého měření a plánování byly vytvořeny tři velmi originální …ehm… předměty. První bych nazvala bonbónkem s padákem, druhý byl kvádrová konstrukce, z které se dalo vajíčko vyjímat (rovněž s padákem, konstrukce, ne vajíčko) a nakonec objekt, připomínající (aspoň mně) raketu. Následně byly všechny výtvory postupně vyhozeny z okna, pád neuškodil ani jednomu mistrovskému dílu. Vajíčková defenestrace se všem tak zalíbila, že vyhazování z okna (i do okna) neorganizovaně pokračovalo až do oběda.

Po úžasném obědě (už si sice nevzpomínám, co to bylo, ale určitě to bylo výborné) a samozřejmě po odpoledním odpočinku jsme se šli vyvenčit. Cestou jsme potkali sníh, což bylo uvítáno patřičným nadšením, které trochu vyděsilo krávy, které se pásly kolem. Došli jsme k lesíku, kde jsme si zahráli pašeráky. Pašerácká trofej (nějaká psí hračka), sice nebyla nějak strašlivě ukryta, ale měla tak šikovné maskování, že se dala přehlédnout z pár metrů. Policisté se rozmístili po lese a za chvíli se začali trousit i pašeráci. Nejdříve opatrně, po jednom, po dvou a když se jim (konečně :)) povedlo zjistit pozici předmětu, zorganizovali několik masivních útoků, až kořist získali.

Trochu (někteří i více) promrzlí jsme se vrátili do chaty. V teple jsme se navečeřeli, rozdali si anděly a následoval večerní program. Každá skupinka (jiná než posledně) měla vymyslet asi pět věcí, o kterých si myslela, že je jiná skupinka nezvládne. K vyzývání došlo bohužel jen u některých, protože jsme postupně (náhodně, z různých skupin) byli zavoláni za dveře a utvořili jsme další skupiny (až z toho jde člověku hlava kolem :)) a byli vysláni k rozcestníku zjistit, nějaký z mnoha údajů na něm napsaných. Cesta vedla (z části) lesem, ale i přes všechny nástrahy (např. jiné skupiny vybafující zpoza stromů atd. :)) se všichni vrátili v pořádku. Unavení jsme šli spát.

V pátek dopoledne kluci řezali dřevo a holky hrabaly listí. Bylo podivuhodné, že ta nejtěžší práce (tahání kolečka, nadupaného listím) byla nejoblíbenější, zvláště mezi nejmenšími. Měly jsme menší problém s přemísťováním listí na kompost (abyste mě špatně nepochopili, ke kompostu to šlo bez problémů, ale jak přendat listí z kolečka na hromadu a ne vedle, to bylo trochu těžší); když Koumák (mladší) viděl naše marné pokusy, chopil se kolečka a s rozběhem vyjel po hromadě listí (někde pod ní se skrýval kompost), až na vrchol, kde obsah kolečka vyklopil. Tento sport se stal velmi populárním, ale ne všem se podařilo vyjet až nahoru (na horu).

Po úspěšném skončení všech prací jsme se vydali zkontrolovat údaje z předešlé noci (na rozcestník). Cestou jsme byli poučeni, kde že to jsme a jak jsme se tam vlastně dostali. Po zkontrolování rozcestníku jsme se vrátili do chaty, abychom se posilnili na odpolední výlet, jehož cílem bylo zdolat Hejnice. Prošli jsme se krásným okruhem přes pár pastev pro krávy, přes les, podlezli jsme pár ohradníků (naštěstí nebyly pod proudem :)) až jsme zezadu došli k Hejnicím. A protože už se stmívalo a taky podle toho byla zima, uchýlili se někteří do obchodu, kde si zakoupili něco na dodání energie. Cesta zpět byla naštěstí kratší a poněkud snazší na zdolávání, takže jsme se po tmě a ve zdraví zvládli vrátit. A spát…

V sobotu dopoledne jsme se rozdělili do ještě jiných skupin a vyráběli jsme draky. Výsledky byly, jako vždy, velmi rozmanité. Jeden byl drak halloweenský, další drak Tima Burtona a poslední byl no… se spirálovými zorničkami a vypadal celkově trochu mimo (což se nakonec projevilo i na jeho letu :)). Po obědě jsme šli vyzkoušet letuschopnost našich draků. Někteří létali lépe, jiní na tom byli trochu hůř, došlo i na zlomeniny, ale nic katastrofálního. Některé týmy své draky doupravovaly i na místě, aby je přizpůsobily specifickým podmínkám (jako třeba nedostatku větru :)).

Před večeří nám bylo řečeno, že ji uvaříme my a to po skupinách (stejně jako draky) a vedoucí budou odborná porota. Tak jsme začali. Jedna skupina dělala pizzu, další slaný koláč (kulatý ve formě a přikrytý pod těstem) a třetí čokoládový dezert. Do některých se během vaření vkrádaly pochyby, zdali to bude vůbec k jídlu, ale utěšovali jsme se tím, že to jíst nebudeme :). A abychom se nenudili, podávali jsme jídlo naší porotě se zavázanýma očima (jejich). Po výborné večeři (přece jenom jsme naše výtvory jedli a hlavně jsme vybrakovali kuchyň) jsme zahnali malé spát a my střední (nevím, jak bych to jinak napsala) jsme malým a velkým připravili bojovku. Nejdřív jsme probudili malé, potom jsme je rozdělili do dvou skupin a vyslali na cestu. První skupině se podařilo získat náskok, překonali všechny nástrahy (např. tančit kozáčka, s malým členem skupiny na zádech, dokonce i seběhnutí z cesty, kdy jeden ambiciózní člen pronásledoval strašidlo, kterého se měl zděsit ;)) a došli na konec, kde počkali na druhou skupinu. Malým se podařilo ukořistit trofej, zatímco si velcí chystali divadlo, které měli za úkol. V nastalém chaosu se chopil trofeje někdo jiný a donesl ji k chatě, kde po příchodu všech zahráli velcí svoje divadlo o čtyřlístku v následujícím složení: Pinďa – David, Myšpulín – Koumák starší, Bobík – Koumák mladší a Fifinka – Kuba. Po strhujícím představení a následném potlesku jsme se odebrali do našich postelí.

V neděli nás čekala mše, balení a uklízení a samozřejmě zpáteční cesta vlakem, vlakem, autobusem. Na nádraží jsme se rozloučili a vydali se do svých domovů.

Adéla
Fotky zde