Před odchodem nás varovala před podivnými osobami, které se prý můžou toulat v okolí a nemají mravojský odznak. Jsou prý nebezpeční a vůbec se s nimi nemáme bavit. A skutečně jsme se s nimi v lese setkali – na některé oddíly zaútočili, okolí jiných jen bloumali a nevšímali si jich – tuto skutečnost jsme hned po příchodu nahlásili Ajdamíně, která nás znovu prosila, abychom se s nimi za žádnou cenu nebavili. Během oběda jsme viděli, jak Mravojové zatkli dva z povstalců, přivedli je do tábora a následně někde uvěznili. Odpoledním úkolem bylo hledání kostky. Tento úkol byl ale zatlačen do pozadí něčím mnohem zajímavějším: byli jsme přímo kontaktováni povstalci. Ti se nás snažili přesvědčit o tom, že královna je zlá a krutá a Mravojové nemají jen mravenčí sílu, nýbrž i mravenčí mozky, plní jen královninu vůli a vůbec nejsou tak šlechetní, jakými se dělají. Rozhodnutí, jestli jim budeme věřit, bylo jenom na nás.