Mnoho se nyní mluví o plánované výpravě na Trifolín, naše redakce si proto pozvala pana docenta Shafina jakožto předního experta na xenobiologii. Snažili jsme se zjistit, co naše hrdinné osadníky čeká, a dozvěděli jsme se celou řadu obtíží, které budou muset překonat.
Pane docente, planeta Trifolín je pro mnoho z nás zahalena tajemstvím. Mohl byste nám říci, co vás vedlo k tomu, že jste se začal věnovat jejímu studiu?
Už od dětství jsem byl fascinován exotickou zvířenou, čím cizejší, tím lépe. Po objevu Trifolínu a získání byť velmi omezeného množství informací a vzorků vznikl zcela nový vědní obor – xenobologie – která se pro mě stala jasnou volbou. Trifolín je vedle Terry jediná známá planeta, kde se vyvinul život, proto se jí logicky velmi podrobně zabýváme. Vzhledem přerušení kontaktů z důvodu občanské války však máme velmi málo informací. Těch několik málo poznatků a vzorků, které nám původní kolonisté poslali, jsme podrobně prozkoumali, nyní doufáme ve velký průlom, kdy se nám do rukou dostanou úplně nové informace o Trifolínu.
Jak byste popsal klima na Trifolínu? Je srovnatelné s tím na Teřře, nebo se musí kolonisté připravit na nezvyklé a extrémní podmínky?
Já nejsem klimatolog, takže to není úplně otázka pro mě, ale pokusím se aspoň částečně odpovědět. Tamní prostředí je pro člověka relativně příznivé. Vzhledem k tomu, že Trifolín je blíže ke své hvězdě, což výrazně zvedá indikátor HTS, místní klima je výrazně teplejší, ale pro člověka snesitelné. Pochopitelně se kolonistům může jen zdát o věcech jako je ovládání počasí a podobné vymoženosti, které jsou na Teřře běžné. Samozřejmě, že přírodní podmínky budou pro kolonisty náročné, ale myslím si, že je čekají mnohem složitější problémy, na místní klima si určitě zvyknou bez větších problémů.
Jak je to s atmosférou, je tedy dýchatelná?
Je to překvapivé, ale skutečně atmosférické složení je velmi podobné tomu našemu. Pokud vím, tak kolega zrovna pracuje na studii o tom, že život je skutečně možný pouze na bázi uhlíku. Trifolínská atmosféra obsahuje sice trochu víc kyslíku a oxidu uhličitého než ta naše, ale v mezích snesitelnosti pro člověka. Naopak díky vyšší koncentrace kyslíku by měli kolonisté mít menší problémy s dýcháním a získávat více energie než na Teřře.
Mluvíte o podobnosti s Terrou. Je zde podobná i flora a fauna?
V mnoha ohledech existují podobnosti. Umíme popsat několik základních barviv a hovoří se o jejich ekvivalentní funkcionalitě s barvivy známých u terranských rostlin. Také všechny rostlinné vzorky, které máme k dispozici, jsou dvouděložné, což nám bohužel mnoho neříká.
Pokud jde o faunu, je to ještě složitější, máme kusé informace o dvou domorodci nejobávanějších druzích – limbánožroutech a hejkalech, jak jim začali kolonisté říkat, ale vzorky jsme nedostali.
Největší záhadou pro nás jsou podivné zprávy o ybrydech, které mají domorodci ve velké úctě. Kolonisté nebyli schopni potvrdit ani vyvrátit jejich existenci, stále nevíme, zda se jedná o uctívanou součást tamní fauny, božstva či jen pouhé pohádky před spaním.
Pokud jde o zmiňované domorodce, takzvané poblby, jde o jediný zatím objevený inteligentní druh, který nepochází z Terry. Do jaké míry jsou podobní lidem?
I když oni sami o sobě mluví jako o poblbech, odborně je nazýváme dwifily. Jsou skutečně velmi podobní člověku. Mají dvě plíce, jedno srdce, podobnou trávicí soustavu a dokonce i velmi podobnou nervovou soustavu. Rozdíly zde samozřejmě jsou. Na první pohled především to, že jsou v průměru vyšší a fyzicky zdatnější, což je dané především hustší vrstvou kolageních fibril v kostře. Vysvětlujeme si to tím, že Trifolín je přibližně o 10 % větší než Terra a tedy i místní druhy jsou výrazně robustnější. Jinak jde skutečně o humanoidy, v mnoha ohledech podobné člověku.
Dalo by se říci, že nás tedy překonají?
To bych určitě neřekl. Jak jsem říkal, lidé na Trifolínu budou mít k dispozici více kyslíku, než je pro ně běžné, proto se domnívám, že dwifily překonají co do vytrvalosti.
A co jejich inteligence?
To je velmi rozporuplné téma. Určitě nejsou natolik vyvinuti jako my, proto je určitě překonáme technologicky a jejich zástupci by nám mohli připadat jako primitivové. Jestli je to dáno skutečně vrozenými mentálními schopnostmi, není prokázáno.
Jsou tací, kteří se snaží hájit teorii, že lidé jsou přirozeně inteligentnější. Zatím to nejsme schopni potvrdit. Víme jistě, že se dokáží učit, a to poměrně rychle. Rozhodně se nedá říci, že jejich inteligence za tou naší výrazně zaostává. Samozřejmě by nám pomohlo, kdybychom mohli podrobit psioskenu některého příslušníka dwifilů, což by zodpovědělo mnohé otázky.
Mohl byste nám osvětlit jejich kulturu?
Jejich kulturu se nám zatím nepodařilo popsat, jsou sice poměrně přátelští, ale také velice tajnůstkářští, předpokládáme, že se to také mnoho změnilo přítomností lidí. S určitostí víme, že se k původním kolonistům chovali s úctou a byli ochotni s nimi spolupracovat.
Také je zajímavé, že kolonisté narazili na dvě skupiny, které společně nebyly ochotni spolupracovat a byly v permanentním válečném konfliktu, ač se obě ke kolonistům chovaly přátelsky. Zda konflikt stále trvá, nejsme v tuto chvíli schopni říci.
Děkuji Vám moc za rozhovor.
Vám, milí čtenáři brzy, přineseme další informace o chytané expedici na Trifolín.
autor: Vermis
zdroj: Nuncius die