Probuzení Země Mrákot

Země mrákot

Milý barde, milý pěvče,
drahý ty můj příteli,
jak jen už je dávno tomu
co jsme se my viděli?


Dávno, dávno, vzal to ďas,
že možná ani paměť tvá,
nezná moji tvář a hlas.
Však kdo nezná
by poznat měl
jsem Cyprián a bardem jsem.

 

Smutné zprávy říkám Tobě,
sic na svých cestách potkal jsem
Zemi Mrákot nohou v hrobě,
pustou, prázdnou každým dnem.

 

Proto volám o pomoc,
bys přijel v tuto zem
a strávil tady aspoň noc,
tuto zprávu pošli všem.

 

Až nás tu bude víc, jistě uvidíme,
že smutnou Zemi Mrákot z mdloby probudíme!