Kronika akcí
Ve složení Řepa, Matěj, Myška, Ondřej, Jitka, Lucinka, Maruška, Míša, David, Martin a já jsme se v sobotu ráno sešli v hale Hlavního nádraží v Praze. Odtud jsme vlakem vyrazili do Čerčan, kde jsme bez problémů přestoupili na vlak do Sázavy. Po nezbytné návštěvě místní cukrárny jsme odešli na prohlídku kláštera. Ten byl založen v 11. století knížetem Oldřichem ve spolupráci se svatým Prokopem. Přestože zde bylo vystaveno mnoho zajímavých exponátů včetně zbraní, knih a modelů románských obydlí, největší úspěch sklidily přezůvky, v nichž se dalo klouzat po parketách.
Z kláštera jsme opět zamířili do cukrárny a odtud pěšky do Ledečka. Při cestě rozbahněným terénem podél řeky Sázavy si někteří z nás uvědomili nevhodnost lodiček jako výletní obuvi.
V Ledečku jsme nasedli na vlak do Českého Šternberka. Jen tak mimochodem, občas se člověku vyplatí, že už mu bylo patnáct - zatímco jeden dětský lístek stál osm korun, juniorský byl o korunu levnější.
Ve Šternberku nás kvůli časové tísni čekalo těžké rozhodování, zda si prohlédnout zdejší hrad alespoň zvenku (kompletní prohlídka nepřipadala v úvahu), nebo se slušně naobědvat v restauraci pod hradem. Většina zvolila první možnost. Letmé obhlédnutí hradu a několika opeřenců, chovaných jako atrakce, netrvalo dlouho, a tak jsme se pokusili dát si v hradní restauraci polévku. Personál nejspíš nepochopil smysl svého zaměstnání; proseděli jsme v restauraci pět minut, během nichž jsme stačili napsat několik pohledů, aniž by nás kdokoli zaregistroval. Lépe jsme nedopadli ani ve vedlejším bufetu, kde bychom museli na párky v rohlíku čekat dalších sedm minut. To bychom mohli vlaku jen zdálky zamávat.
Posilněni další porcí zmrzliny jsme odjeli vlakem do Čerčan. Ani tam jsme se moc nenajedli, protože jsme vzápětí nasedli do vlaku, který nás odvezl do Prahy.
Na výletě se všem zúčatněným určitě velice líbilo.
Ondra Koumák
